A mohou za to převážně spolužáci ze třídy, trošku učitel na tělocvik a celkově všichni, kdo mě kdy fotbal nutili hrát.
Není
nic neobvyklého, že někdo něco začne nenávidět, když je mu to stále
druhým(i) vnucováno. Už jsem se s tím setkala i u jiných lidí. A jelikož
spolužáci hrají o tělocviku fotbal, a nutí mě, abych hrála s nima,
začínám ten sport nenávidět stejně jako je.
Moje chytání v
bráně není chytání, ale uhýbání se těm šíleným ranám, páč si chci
zachránit kůži a důležité vnitřní orgány... A i když nejsem v bráně, je
moje hraní myslím ještě horší, než hraní mého devítiletého bráchy.
Samozřejmě ze mě ti idioti mají legraci, hmm, hehehe. :-(
Takže
tohle je tak nějak ve zkratce vysvětlení, proč nemám fotbal ráda. Od
teď budu žádosti o hraní fotbalu odmítat, a raději předde mnou o fotbale
nemluvte. To je děsný, spolužáci ve škole ráno přijdou, a skoro první o
čem se baví je fotbal, kdo jak vyhrál, atd. Bléééééé! :-(( To samé
hokej, sice mě ho nikdo nenutí hrát, ale taky ho nemusím...
Annia | 
Andy | 
Jj.., snažila jsem se nějak přežít. Drž se. 
fakt dobry (rofl)
To je nas asi vice :)